Intenzivní čtrnáctidenní přípravy na výroční schůzi vyvrcholily - přesně jak bylo domluveno - v sobotu 7. ledna v 19,00 p.č., kdy členové přípravného výboru instalovali v pronajatém salónku restaurace p. Richarda Šindeláře slavnostní výzdobu. Patnáct minut před oficiálním zahájením byl pan místopředseda z vyšší moci odvolán.

Po krátké poradě bylo jednomyslně odsouhlaseno, že schůze se ruší. V omezené míře proběhla pouze oslava předsedových narozenin.

Důležité postřehy:

- veškerá dříve dohodnutá zadání byla 100% splněna, včetně slušivých čapek pro členy organizace od pí Kulíčkové a truhlářského daru od p. Roberta Šindeláře

- dopoledne zaběhl p. místopředseda Tříkrálový maraton v Unhošti v čase 3:28:34 a umístil se na sedmém místě ve své kategorii.

- zajímavý problém vznikl při vyhodnocení znalostního kvizu - otázka o svítících či nesvítících očích divokých prasat vyvolala bouřlivou diskusi. Správnou odpověď někteří členové a čekatelé konzultovali s přítomnými nimrody. Ti došli k závěru, že buď divokým prasatům oči svítí nebo že divoká prasata nemají oči, nýbrž světla. Předseda se zapisovatelem zachovali po celou dobu klid. Kviz nebyl ze znalostí myslivecké ani žádné jiné teorie, nýbrž jen a pouze ze znalosti zápisů. Je-li tedy v zápisu černé na bílém, že divoká prasata mají lidské oči - tedy nesvítící, žádná jiná odpověď nemůže být uznána. Stejně tak nás vůbec nezajímá, že někdo přistihl p. Roberta Šindeláře při pití kávy. V zápise jasně stojí, že kávu nepije aby byl chytřejší.

- odpověď na prémiovou otázku, že si p. Oldřich Říha potřásl pravicí s oběma funkcionáři nikdo neuhádl

Oslavy se zúčastnili: manželé Kulíčkovi, manželé Šamšovi, manželé Šindelářovi, sl. Lejčková, pí Kozáková, p. Kulík, p. Robert Šindelář, p. Mikeš, p. Veselý a manželé Kulíčkovi (Bohumil a Jana)

Přílohy:

- projev zapisovatele

- projev místopředsedy

- projev předsedy

Vážení členové, čekatelky, čekatelé, milí hosté

dovolte mi abych Vás jménem našeho pana předsedy ještě jednou srdečně přivítal na výroční schůzi Organizace 5. prosince. Pro Vás, kteří jste dnes mezi námi poprvé, jenom v kostce shrnu historii naší organizace a jejího hlavního pilíře.

Stěhování p. Kulíčka s rodinou v prosinci roku 2004 do naší obce proběhlo kupodivu bez většího zájmu veřejnosti, pouze dva očití svědci této události, kteří jsou dnes mimochodem přítomni mezi námi - jsem to já a pan Neděla - správně vytušili, že Trhový Štěpánov a jeho obyvatele čeká v blízké budoucnosti převratná změna.

V té době bylo panu Kulíčkovi právě čtyřicet let. Avšak v takové nejisté a cizí atmosféře se mu ani nechtělo tak významné jubileum slavit. Pouze v kruhu nejužší rodiny a p. Veselého (to jsem já) krátce meditovali nad skromně prostřeným stolem. Oslava byla odsunuta až na nějakou významnější příležitost, neboť dle jeho slov - čtyřicítku, když je mu čtyřicet slaví kde kdo.

Poměrně rychle se stihl aklimatizovat a již na počátku nového roku 2005 vyzval několik svých spoluobčanů v nichž správně odhalil velký potenciál, k návštěvě restaurace pana Richarda Šindeláře. Zde se tedy v památný pátek sedmého ledna 2005 ve 20 hodin - tehdy ještě středoevropského času - sešli kromě p. Kulíčka ještě pan Neděla, pan Kulík, pan Robert Šindelář a pan Veselý.

Po chvíli nezávazného tlachání a popíjení p. Kulíček vynesl hlavní trumf: „V této obci vládne šlendrián a nepořádek, který je třeba napravit. K tomu je bohužel třeba pokud možno demokraticky vyhrát příští komunální volby a obsadit klíčové posty v představenstvu. Kdo jste pro založení občanského sdružení, do jehož čela mě zvolíte?“

Reakce byly zprvu rozpačité. Pouze p. Neděla okamžitě a nadšeně souhlasil, poněvadž to prý cítí stejně - pan Kulíček jej za odměnu na místě jmenoval místopředsedou. Pan Veselý souhlasil s řadovým členstvím, pan Robert Šindelář také - ale pouze pod podmínkou, že nám nebudou vadit jeho pozdní příchody. Pan Kulík si vzal čas na rozmyšlenou - zatím se prý bude schůzí účastnit pouze jako nestranný pozorovatel. Do organizace byl přijat na podzim.

Dle deníku pana Neděly byla zahajovací schůze zpestřena hazardní karetní hrou a o půlnoci ji předseda rozpustil.

Postupem času logicky někteří aktivní členové povýšili.

Tolik tedy k úplnému prvopočátku. Nutno ještě dodat, že dlouhou dobu na nás veřejnost tlačila abychom naši organizaci nějak pojmenovali - nám to nepřišlo až tak důležité. Prvořadé je pro nás pomáhat ... - ... hlavně tedy sobě a svým rodinám, leč nakonec jsme dali veřejnosti zapravdu - pro účast v komunálních volbách je název nezbytný.

Jsem přesvědčen, že jsme jej vybrali dobře. Den, kdy se pan předseda přistěhoval si tak děti školou povinné, až se o naší organizaci zanedlouho budou učit, lépe zapamatují a hodiny dějepisu, jakož i občanské nauky a pohlavní zdravovědy již pro ně nebudou tak stresující.

A nyní trocha statistiky:

- v současné době tvoří naši členskou základnu šest členů, dva čekatelé a tři čekatelky

- v roce 2005 bylo uskutečněno 23 zasedání - z toho pět bylo výjezdních, dvě slavnostní a jedno mimořádné. Dvě schůze byly s mezinárodní účastí. Na rozdíl od ostatních členů, předseda ani jednou nevynechal!

- z dvanácti zasedání je pořízen podrobný stenografický záznam, dostupný na našich internetových stránkách, které bez nároku na honorář vytvořil p. Neděla.

Zde umístěné dokumenty jsou samozřejmě částečně cenzurovány.

Turistický kroužek Organizace 5. prosince, který vede pan místopředseda Neděla podnikl následující výpravy:

- vodácký a cyklistický výlet - Pikovice 2005

- výjezdní zasedání se sportovním odpolednem v Horce nad Sázavou

- vydali jsme se „Po stopách Raye Korna“ do Štěpánovské Lhoty

- dále proběhla akce „Předsedův kamión“

- a vyrazili jsme „Za podzimními panoramaty“ ze Střechova do Zruče nad Sázavou

Ve spolupráci s mládežnickou buňkou Organizace 5. prosince pod vedením Káji Kulíčka mladšího proběhlo pod názvem „Družba“ dětské odpoledne ve Zruči nad Sázavou.

- následovala procházka Prahou pod názvem Svařák 2005

- a náročný program loňského roku zakončil „Silvestrovský výšlap“ k rozhledně, opět ve spolupráci s mládežnickou buňkou Organizace 5. prosince

Zde také zaslouží obdiv náš pan předseda - ani na jedné z akcí turistického kroužku nechyběl - tentokrát ovšem i s panem místopředsedou.

To by bylo na úvod ode mne vše.

Výroční schůze je dle předsedy dostatečně významná událost aby na ní mohl své čtyřicetiny oslavit. Připíjím mu tedy na zdraví a přeji mnoho sil do dalších let v čele Organizace 5. prosince!

Děkuji Vám za pozornost.

Vážený pane předsedo,Vážená paní předsedová,vážení členové,čekatelé,milí hosté.

Rád bych Vás ještě jednou co nejsrdečněji přivítal na dnešní výroční schůzi Organizace 5 listopadu, která je,ostatně jako každá naše schůze věnovaná především obdivu a úctě k našemu milovanému panu předsedovi.

Dovolte mi, abych se na začátku svého projevu vrátil o několik desítek let zpátky do dob kdy zde vládlo ještě hluboké Husákovské ticho. V té době, ostatně jako většina zde sedících jsem dospíval. Často vyrážel jsem z domu svých rodičů vstříc prvním zážitkům pubertálního adolescenta. A právě zde, v naší ulici jsem se poprvé setkával s dnešním panem předsedou tehdy široko daleko známého pod přezdívkou Malý Póna. Ten, obvykle do půl těla vysvlečen, aby dal vyniknout své sportovní, takřka kulturistické postavě, ve tváři výraz plný vzdoru vůči tehdejšímu režimu, tlačil pravidelně káru plnou sena prostředkem ulice. Vystrašenej, snažil jsem se schovat zpátky do vrátek, jak ho mám oslovit, smím mu tykat ba mohu ho vůbec pozdravit? Leč risk se vyplatil a pan Kulíček mi na pozdrav dokonce odpověděl.

Hned jsem běžel do čekárny – místo to tehdejší mládeži zaslíbené – otočil do sebe půllitr čůča a začal jsem informovat ostatní metalisty, že si s Pónou tykám. Okamžitě jsem tak získal jejich úctu a obdiv. Z té doby si mnozí z Vás také pamatují šťastné to oči dívek, které dnešní p. předseda vyzval na zábavě k tanci, či ven na procházku a šťastné oči chlapců se kterými si dal panáka, nebo přes hubu. Všechny dívky dnešního regionu Český smaragd tehdy snily o okamžiku kdy si je Karel vybere jako svou nastávající (byly to ročníky 1961, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 až do ročníku 1980).

Leč pan Kulíček se nespokojil s dívkou tak říkajíc od nás a vyrazil do města, kde si po pečlivém prozkoumání terénu vybral dnešní pani předsedovou.

Bohužel tím nastala pro naší obec doba temna, mohli jsme se sice oženit i my ostatní, protože dívky zklamané Karlovou ženitbou hledali útěchu v náručích nás, kteří jsme byli po ruce. Ale novomanželé Kulíčkovi se rozhodli udávat společenský tón ve Vlašimi a jen několikrát do roka vyslyšeli zoufalé prosby ze Štěpánova a zavítali do naší hospůdky, na ples či pouť. Vždy po takovéto slavné společenské události se ještě dlouho na to vzpomínalo.

Až po dlouhých letech zoufalství nastal slavný den 5. prosince 2004, kdy nová vila pod pasekou – chlouba to štěpánovské architektury dostala nájemníky. Tehdy se začaly psát nové dějiny našeho kraje.

Následující den po odjezdu kolony stěhovacích vozů svolal pan Karel pana Nedělu a pana Veselého a stroze jim oznámil: “7.ledna se mnou půjdete na schůzi a já založím stranu, které budu zároveň předsedou“.To se také přesně před rokem stalo. V následujících měsících, kdy se schůze konala pravidelně jednou za 14 dní nás pan předseda postupně seznamoval se svými myšlenkami a rozdělil další funkce. Mě určil místopředsedou a pana zapisovatele zapisovatelem.

Hned v těchto ranních počátcích naší organizace jsme museli prokázat věrnost našemu představenému, který vyřešil geniálně financování nové fasády na své vile hrou v Cvika, které jsme se po každé schůzi povinně účastnili. Je sice pravda, že životní úroveň v našich rodinách poněkud poklesla, děti zhubly, ale strádání materiální bylo zcela vynahrazeno hojností duchovní. Po nastříkání břízolitu koncem jara se situace uklidnila a my se začali na schůzích více zabývat plány do budoucna.

Byli přijati noví členové na funkci jednatele p.Kulík a na funkci likvidátora p.Šindelář nejmladší zvaný Baboš. V průběhu měsíce června prošla naše organizace také první krizí. Byl to následek nešťastné náhody po jedné ze schůzí, kdy p. předseda, hlavu ještě plnou stranických povinností zbloudil ve své rozlehlé vile. Hlavním vchodem sice pořádku vkročil bohužel však potom na chodbách ztratil orientaci a místo do jedné z ložnic vyšel jedním z bočních vchodů do zahrady a vzápětí usnul v ječmeni. Tam byl poté nalezen, probuzen a nasměrován zpět k paní předsedové.

Po této nešťastné události bylo několik schůzí ohroženo a dokonce zkráceno. Brzy jsme se však vzpamatovali a organizace začala pulzovat obvyklým tepem.

Během léta byli také navrženi nový čekatelé (ing. Šamša, sl. Lejčková a p. Šindelář). Pan předseda také slavnostně oznámil účast v místních volbách a rovnou oznámil vítězství. Konstatoval, že bude starostou, já se stanu paní Lejčkovou a Drupi bude paní Pacovská.

Dovolte mi ještě, abych se v závěru svého projevu heslovitě zastavil u akcí, které nás čekají v příštím roce. Samozřejmě se budou opět konat pravidelné schůze. V měsíci únoru okořeněné diskuzí nad výsledky našich sportovců na ZOH v Turíně. V březnu pak zájezd do Krkonoš na lyžovačku. V červnu se naše organizace hromadně zúčastní voleb do poslanecké sněmovny, pan předseda osobně provede kontrolu obálek, které budou naši členové vhazovat do urny a sám také určí stranu kterou podpoříme. Proběhne již 11 ročník vodáckého výletu do Pikovic a 7 ročník triatlonu. Podzim se pak ponese ve znamení předvolebních mítinků a shromáždění. V průběhu listopadu pak postupně opustíme svá zaměstnání a začneme se stěhovat na obecní úřad. 5. prosince bychom chtěli uspořádat mnoho společenských a kulturních akcí na počest 2 výročí přistěhování se rodiny Kulíčkovi do Štěpánova. Závěr roku proběhne opět ve znamení obstarání daru pro pana předsedu a převozu oslíka do Štěpánova.

Přeji Vám pane předsedo, paní předsedová i vám ostatním mnoho zdaru a pracovních úspěchů a doufám že se zde příští rok opět sejdeme.

Vážení členové a čekatelé Organizace 5. prosince, milí hosté.

Chtěl bych vás ještě jednou přivítat na naší výroční schůzi. Je první a doufám, že nebude poslední. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli ke hladkému průběhu našeho setkání a postarali se o slavnostní výzdobu a občerstvení. Také je třeba poděkovat našim drahým polovičkám za jejich toleranci, se kterou nám umožňují účast na schůzích. Jak sami dobře víte, je to někdy velice náročné. Hlavně druhý den to něco stojí.

Nyní bych trochu odbočil. Blíží se období voleb, a nechci vám vnucovat svůj názor, ale všichni již dnes dobře víte, že Organizace 5. prosince vám a hlavně nám zajistí blahobyt. Volte Organizaci 5. prosince. Mohu vás ujistit, že i v tomto roce se sponzorským darům rozhodně bránit nebudeme.

O programu a činnosti organizace jste již slyšeli od mých předřečníků a mě nezbývá než vám popřát hezkou zábavu.