|
Po týdenních vedrech se od rána honily
mraky, je čas k odjezdu. Celé dopoledne balíme. Mladí zatím ještě lovci
kreslí zprávu pro příští pokolení, kterou pak společně zakopeme. Ještě
se všichni podepsali a můžeme kopat jámu. Na zakopání se chce podílet
každej a krumpáč jde z ruky do ruky. Na vše dohlíží náměstek Novotný,
civilním povoláním mistr-stavař. Každému udílí, jak je z práze navyklí
rady a když už se na to nemůže dívat, sám bere nástroj do rukou. Nápřah,
rána a násada, která vydržela celou stavbu místopředsedova domku je na
dva kusy. Děti díru dohrabují rukama. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poslední oběd, řízek a hranolky. Před
lokál svoláváme celý personál a na rozloučenou zpíváme naší hymnu. Jedno
oko nezůstalo suché, tak snad za rok. |
|
|
|
|
|
|
|
|