Dopoledne jsme opět sbírali kousky zlata v řece. Trošku se ochladilo a je pod mrakem. Čeká nás dlouhý výlet a na něm velký lov. Vlakem jsme dorazili do Vilémovic a odtud pěšky po žluté až na Sluneční zátoku. Pomník s panem Foglarem nám připomíná, že zde trávil prázdniny leckterý skaut. Místopředseda s čekatelem Zelenkou nadšeně vyzdvihuje krásu zdejších lesů a vyptává se majitele tábora na možnost ubytování v příštím roce. Předseda se nevyptává na nic a na jeho čele se objevují vrásky. Je rozhodnuto, Karel již na první pohled vycítil, že zde není vhodné místo pro naši Organizaci. Ticho, jen čekatel Machovský s vážnou tváří poznamenává:"Je to tady náký moc Foglarovský". Jdeme na lov. Pár členů ještě potichu diskutuje o předsedovy prozřetelnosti, ještě , že ho máme. Jim se tady líbilo a snad by sem i příští rok jeli, nešťastníci. Po úspěšném lovu pokračujeme pěšky směrem na Stvořidla. Tady propuká, stejně jako loni nákaza "HRANOLKY". Poté, co si je objednal Hladový vlk do řady se staví další a další výletníci. Marně Hrdloun upozorňuje, že vlak je to coby dup. Nakonec jsme to stihli všichni i když trochu s odřenýma ušima.