V neděli 11.7.2010 ve 13:30 předsedova času jsme se sešli coby lovci mamutů na náměstí a připravili se k odjezdu. Na cestu do minulosti jsme dostali pověření od místních starousedlíků, společně s pazourkovým kamenem a lahvičkou záhadného moku, kdyby bylo nejhůř. Na moc velké loučení to ale nebylo, přeci jen 35 stupňů ve stínu, oblečeni většinou do kožešin s parukou na hlavě, hnalo nás to co nejrychleji pryč z civilizace. Po výstavbě tábora seznámili jsme se v rychlosti s táborovou hrou a kuchař Hrozí kostí nám oznámil, ať si jdeme ulovit něco k večeři. Přebrodili jsme se tedy na druhý břeh a nadšeně vyrazili do lesů na lov. Naše nadšení poněkud zchladil pán, který na nás čekal na druhém břehu a rozkřičel se, že je to jeho pozemek a nemáme tady co pohledávat. Vzhledem k tomu, že u toho škytal, pravděpodobně se na náš příjezd už od rána připravoval s lahví rumu v ruce. Uklidnil se až když z vody vylezlo univerzální strašidlo Kopecký. Přeci jen potyčka s papouškářem s vizáží kulturisty mu nepřipadala jako dobré zakončení víkendu a tak raději takticky ustoupil. Ulovené maso jsme si měli opéct na ohni, ale většinou to všichni jedli syrové, byl hlad. Nejvíc pak chutnalo Hynkovi, který tak získal jméno Vlčí hlad.